V životě
knihomola přijde v jednu chvíli okamžik, když zpanikaří, začne brečet,
zavře se v pokoji a nějakou dobu nebude vycházet ven. Tím momentem, o
kterém mluvím, jsou přečtené všechny knížky, které doma má a žádné peníze, za
které by si další koupil. Já jsem se naštěstí dostal jenom do chvíle, kdy jsem
přečetl všechny knížky. Naštěstí jsem si zachoval chladnou hlavu a uvědomil si,
že existuje taková budova na osm písmen. A tou je K-N-I-H-O-V-N-A. Tak jsem tam
šel a pořád jsem si říkal, že si vezmu dvě knížky a jdu domů…. Řekněme, že se
mi to poněkud nepovedlo a skončil jsem doma s pěti. A jedna z nich byla
od Sama Eastlanda Oko rudého cara.
Po
přečtení anotace: Inspektor Pekkala,
známý jako Smaragdové oko, býval kdysi nejslavnějším detektivem celé Rusi a
spřízněnou duší cara. Teď ho vězní ten, koho kdysi stíhal. Jako miliony dalších
skončil na Sibiři v gulagu a v sovětském Rusku po něm zůstala jen legenda. Stalin
ho ale po letech dočasně omilostní... Je totiž jediný, kdo by mohl vypátrat
skutečného vraha carské rodiny a najít carův poklad. Pokud se mu to podaří, má
být jeho odměnou svoboda a naděje na shledání se ženou, kterou mu vzala
revoluce. Neuspěje-li, čeká ho smrt…. Člověk nabyde dojmu, že se bude příběh
odehrávat jednou v carském Rusku, kde Pekkala bude vzpomínat na své
případy a pak zpátky v Sovětském svazu, kde bude vyšetřovat vraždu
Romanovců. A taky tomu tak je. Čtenář pozná historii první poloviny dvacátého
století.
Inspektora
Pekkalu dostal díky bolševické revoluci do gulagu Stalin, ale po 9devíti letech
v něm ho Stalin potřebuje, aby vyšetřil vraždu Romanovců, protože je
jediný, kdo to zvládne. Dostane na pomoc mladého Kirova, který je ve službě
teprve měsíc.
Vyslýchá
všechny, kteří si pamatují události z doby zmizemí cara a jeho rodiny, ale
postupně nabývá dojmu, že se ho vrah chce pokusit zneškodit, protože otevřel
případ. Nakonec se ukáže, že tím vrahem byl člověk, kterého poslal na doživotní
za mříže a který chtěl jenom carský poklad.
Mám
rád thrillery ze Sovětského svazu, avšak tenhle mi přišel málo propracovaný,
děj až na zvrat na konci byl takřka předvídatelný. Hlavní hrdina mi nepřišel
jako nějak velký detektiv, žádný finský Sherlock Holmes to nebyl. Kromě toho si
myslím, že si autor až moc idealizoval chování Stalina.
Abych
celou knížku jenom nehanil, líbilo se mi, jak tam autor spojil fikci v podobě
Inspektora s fakty (zavraždění carské rodiny). Přečetl jsem tuto útlou
knížku za chvilku. Navíc při přečtení dalších knih od něj si neustále protiřečí
a to, co píše v jedné, píše úplně jinak v jiné knížce.
A
kdo to je vůbec Sam Eastland? Původním jménem Paul Waitkins, který se narodil v roce
1964 v Londýně. Svá díla začal psát také proto, že jeho dědeček byl
londýnský policejní detektiv. V současné době žije v USA. 
0 komentářů:
Okomentovat